Zdvojený požadavek „nezávislosti a nestrannosti“, který se týká rozhodců, lze v současnosti nalézt v zásadě ve všech institucionalizovaných procesních pravidlech použitelných na rozhodčí řízení, jakož i v národních úpravách rozhodčího řízení. Ačkoliv se stejná pravidla jistě nepoužívají po celém světě, standardy Mezinárodní advokátní organizace (IBA) ohledně konfliktu zájmů v mezinárodním rozhodčím řízení pomohly vytvořit dosti sjednocené obecné principy, které se v posledních letech používají nebo na které se odvolávají státní soudy, a to i v případech, kdy jejich použití nebylo stranami výslovně sjednáno. Není překvapením, že dvěma základními principy vinoucími se standardy IBA o konfliktu zájmů v rozhodčím řízení jsou právě nezávislost a nestrannost.

Rovněž soudci státních soudů jsou vázáni principy nezávislosti a nestrannosti, nikoliv ovšem stejným způsobem, jako je tomu u rozhodců. Takto například soudci státních soudů nejsou povinni sami prověřovat případný konflikt zájmů v okamžiku, kdy „přijmou / obdrží“ věc k projednání. Na druhou stranu námitku vyloučení rozhodce v rozhodčím řízení mohou odůvodňovat v některých případech stejné okolnosti, které vedou i k automatickému vyloučení soudce v řízeních před státními soudy.

Článek se zabývá a rozebírá různé standardy použitelné na soudce státních soudů v Rakousku a v Německu ve srovnání se standardy použitelnými na rozhodce v mezinárodních sporech podle pravidel IBA.